František Vízner - Pohled do archivu 19.5.-15.7.2016

Sklářský výtvarník a designér František Vízner (1936 - 2011) by se tento rok dožil svých 80. let. Při příležitosti tohoto jubilea, galerie praguekabinet nabízí výjimečnou příležitost nahlédnout do soukromého archivu autora a přiblížit si některé s jeho stěžejních děl. 

Výstava se zaměří výhradně na autorovu ateliérovou tvrobu - tj. unikátní sochařské objekty z ručně broušeného skla. Výstava bude reprezentativní přehlídkou Víznerových děl od sytých lomených barev přes čiré křišťály a elegantní kouře, až po neprůhledné opály a jasné celoleštěné objekty z pozdějších let autorovy tvroby. Nebudou chybět autorovi ikonické objekty, jako např. Mísa se špičkou nebo vrtaná kruhovitá Váza. 

František Vízner byl mezi sklářskými výtvarníky solitérem - představitelem málo vídaného minimalismu a soustředěného rozvíjení jednoho tématu. Po celou dobu své kariéry věnoval Vízner svou energii vytváření harmonických geometrických objektů. Jeho objekty můžeme sice považovat za mísy, vázy nebo talíře, protože svůj prvotně užitkový charakter vlastně nikdy neztrácejí, ale vzhledem k jejich formální dokonalosti si těžko dokážeme představit, že bychom do nich něco pokládali. Zdá se skoro nepochopitelné, že jednotlivé artefakty, odvozené z nejjednodušších tvarů - koule, polokoule, válce, hranoly - jsou ve finále opravdu výsledkem ruční práce, a ne inteligentních, počítačem řízených technologií.

Víznerovy broušené objekty tedy nelze vnímat jako užitkové předměty, ale jako svébytná sochařská díla ovlivněná vztahem k architektuře a také autorovou systematičností, trpělivostí a soustředěností. Tyto celistvé, nadčasové tvary ukazují Víznerův důraz na proporce, jeho obdiv k materiálu skla a především velmi kvalitně odvedenou řemeslnou práci. Žádný jednotlivý detail neruší harmonii a racionalitu jeho objektů. Americký kritik umění William Warmus o pracích Františka Víznera řekl, že jsou to nejdokonalejší objekty, které byly vytvořeny lidskou rukou.  

“Dokonalost pro mne znamená poznání a přijetí osobních omezení. Nechtít se rozprostřít v širokém prostoru neomezených přání. Chci být laskavě omezen materiálem, nářadím, vlastní rukou. Vědomě odmítnout určitou barvu, tvar, slovo a zvuk. Vědět co nechci dělat. Samota a koncentrace mě vede na cestě k dokonalosti.” 

František Vízner