Mimo katalogy

Nehledejte je v centru města a nečekejte ani velké výlohy s jejich logy. Zatímco praguekabinet Gabriely Pecićové se doslova zabydlel v bývalém bytovém prostoru v jednom činžovním domě na Žižkově, velkorysou galerii Křehký otevřela Jana Zielinski spolu s Jiřím Mackem v někdejší továrně na šunku v Holešovicích. Zapomeňte na klasické obchody i na tradiční způsob prodeje. Tyto dvě pražské vlaštovky k nám přinášejí čerstvý vánek v podobě prodejních galerií založených na velmi osobním přístupu a netradičním výběru objektů, autorů a značek.

Obě galeristky jsou díky své práci často na cestách, a proto pro vás navíc vytipovaly místa ve svých oblíbených destinacích. Donedávna se věnovala především produkci prestižních akcí významných firem (např. Dom Pérignon, L’Oréal, Veuve Clicquot). Od letošního roku ve své vlastní prodejní galerii praguekabinet zastupuje italskou značku Fornasetti, nábytek ikonického finského designéra Ilmariho Tapiovaary, svítidla Eera Aarnia a spolu s nimi v dokonalé souhře francouzské starožitnosti, úchvatné skleněné sochy Františka Víznera a krystalické objekty pařížského sochaře a designéra Arika Levyho.

ELLE:Co tě přivedlo k otevření praguekabinetu?

G. P.:Před dvěma lety jsem při zařizování bytu zjistila, že je sice dokonale navržen architekty, ale že není právě lehké takový interiér dotvořit. Je důležité, aby jednotlivé doplňky, nábytek a umělecká díla dávaly dohromady nějaký smysl a nabídly skutečné estetické uspokojení. Je užasné, když se člověk obklopí věcmi, které se mu líbí, zapadnou do jeho domova, a navíc mají ještě určitý význam, původ a hodnotu. Uvědomila jsem si, že v Praze chybí prostor, kde by si lidé, kteří mají čím dál méně času, mohli vybrat kvalitní, smysluplné objekty, jimiž si zútulní své obydlí, většinou po předání od architektů strohé, až studené. Místo, kde se mohou spolehnout, že to, co je jim nabízeno, je prověřené.

ELLE:V čem se tvé pojetí odlišuje od ostatních obchodů a galerií u nás?

G. P.:Založila jsem ho na osobnějším přístupu k zákazníkovi a v podstatě i tak trochu na principu ‚šití na míru‘. Po rozhovoru s klientem a jeho reakci na vystavené objekty mu umím nabídnout to, po čem opravdu touží, aniž by to často předem uměl sám zformulovat.

ELLE:Spolu s designem nabízíš také starožitnosti a umělecká díla. Co tě k tomuto u nás nevídanému spojení přivedlo?

G. P.:Z vlastní zkušenosti a již zmíněných zážitků ze zahraničí vím, že není vždy nej-šťastnější takzvaně si předesignovat interiér, doslova ho zahltit jen a jen designem. Je třeba mu vdechnout i trochu duši a charakter. Právě spojení s vhodně zvoleným starožitným prvkem, uměleckým dílem nebo třeba vintage vázou mu dokáže dodat úplně jiný, originálnější rozměr. Zbaví ho tak toho u nás velmi rozšířeného efektu katalogového interiéru. V praguekabinetu nabízím mnohem víc, než co je v něm přímo prezentováno. Často lidem vyhledávám spolu s odborníky, s nimiž spolupracuji, starožitnosti a umělecká díla přímo na zakázku a také poskytuji rady, jak je například instalovat v daném interiéru.

ELLE:Proč jsi zvolila prostor bývalého bytu, čím tě zaujal?

G. P.:K tomu mě přimělo právě to, že jsem chtěla zvát lidi někam, kde by se cítili skoro jako doma a kde mají objekty jakoby své ‚předmísto‘, díky čemuž si pak člověk snadno představí, kam by podobnou nebo stejnou věc u sebe umístil. Vyhovuje mi jistá intimita tohoto interiéru, v němž klient ocení naprostý klid, příjemné posezení u sklenky a čas, který mu věnuji. Lidé často přijdou na chvíli a nakonec tu stráví i několik hodin. Ostatně každý objekt, který nabízím, má zajímavou historii, původ, příběh nebo autora.

ELLE:Setkáme se v galerii i s českými autory?

G. P.:Určitě, především v oblasti umění. V praguekabinetu mají od začátku své přední místo jedinečné skleněné sochařské objekty světoznámého umělce Františka Víznera. V oblasti malby nabízíme například obrazy Petra Písaříka nebo Evy Sakumy. Nabídka je ale mnohem širší, než samotný prostor galerie umožňuje – od obrazů starých mistrů až po mladé autory.